Kostel Narozeni Panny Marie v Záběhlicích

Kostel Narozeni Panny Marie v Záběhlicích

 
Filiální kostel Narození Panny Marie v Záběhlicích býval farním.
Kostel Záběhlický byla původně stavba románská asi ze 12. stol.  Ve stol. 14. přistavěli místo původní půlkruhové
apsidy nynější gotický presbytář. V letech 1876-80 byl kostel opraven a zčásti přestavěn. (Celkový náklad obnášel 8483 zl. 36 kr.) Při tom nalezeny byly pod dlažbou zbytky oné polokruhové apsidy. V průčelí bývala do té doby románská věž, která byla zbořena a nynější věží nahrazena. V základech věže nalezená bronzová noha románského svícnu, která uložena jest ve sbírkách zemského muzea.
Klenba presbytáře jest žebrová, svorník se znakovým štítem, na němž vymalován znak svobodných pánů Korbů z Weidenheimu, nynějších patronů tohoto chrámu. V předu svorníku jest hrubě vytesána lidská tvář. Oltář nový gotický z r. 1861 s pěkným obrazem Narození P. Marie od Rud. Müllera. Loď má dvě pole klenby plackové do širokého příčného pasu zaklenuté.
Zvony: 
1. s nápisem:  "Annou Veronikou hraběnkou z Radče rozenou Bzenský z Brohrubie (Bzenská z Porubí, manželka tehdejšího majitele Záběhlic Václava Radečského z Radče) v roce 1772 tomuto chrámu darován, dne 6. září 1876 bleskem rozdrcen, byl jsem pod patronátem vysocerozeného pána Karla Korba svobodného pána z Weidenheimu dne 19. listopadu 1876 přelit od Josefa Diepolta v Praze"
2. s týmž nápisem
3. s nápisem:  "Tento zvon lit jest za času vysoceslavného patrona pana Karla Korba rytíře z Weidenheimu ke cit a slávě Boží a sv. Prokopa nákladem tohoto záduší v roce 1856 v Praze od Karla Bellmanna, c. k. dvorního zvonaře." V zámku Záběhlickém jest malá domácí kaplička r. 1889 vkusně obnovená. V zámku Práčském zřídili si kapli asi na počátku stol. 18 tehdejší majitelé jeho, dominikáni Malostranského kláštera sv. Maří Magdaleny v Praze. 
Do r. 1354 držel faru Záběhlickou Mikuláš, syn krále Jana Lucemburského. Jsa zároveň kaplanem biskupa Naumburgského Mikuláše, dosáhl r. 1394 na žádost tohoto biskupa v Římě expektanci (čekatelství) na místo kanovnické v metropolitní kapitole Pražské. Stav se kanovníkem Vyšehradským a Pražským, byl jmenován r. 1354 arcijáhnem Horšovotýnským, načež fary Záběhlické se vzdal. Po něm pak k presentaci Zeydlina řečeného "z Písku" ("de Pieska"), měšťana Většího města Pražského, potvrzen byl za plebána Simon, kanovník Mělnický. Ten zemřel roku 1380, načež k presentaci biskupa Jana Litomyšlského dosazen byl klerik Petr ze Záběhlic.
Po jeho smrti r. 1388 nastoupil k presentaci krále Václava IV. vikarista v metrop. chrámě Pražském Vít z Mladé Boleslavě. Ten pobyl v Záběhlicích do r. 1404, kdy směnil se svolením krále Václava IV. místo své s oltářníkem oltáře P. Marie v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském Janem řečeným "Náz" ("Naso"). Tento Ján Náz nespravoval nepochybně sám osobně faru svou, nýbrž více hleděl sobě služby dvorské. Již r. 1399 byl sekretářem královským, roku pak 1408 byl mezi radami královými. R. 1409 vypraven byl jako posel krále Václava k církevnímu sněmu Pisánskému a zůstal tam v poslání tom také ještě r. 1410 u papeže Alexandra V. Zúčastnil se potom také sněmu Kostnického a stal se posléze biskupem Kostnickým. Po něm byl plebánem v Záběhlicích R. 1407 Hanek z Budějovic, kanovník u sv. Apolináře v Praze. R. 1484 připomíná se Záběhlický plebán Tobiáš, z r. 1532 zachovala se závěť Václava, faráře Záběhlického, toho roku zemřelého. sobě služby dvorské. Již r. 1399 byl sekretářem královským, roku pak 1408 byl mezi radami královými. R. 1409 vypraven byl jako posel krále Václava k církevnímu sněmu Pisánskému a zůstal tam v poslání tom také ještě r. 1410 u papeže Alexandra V. Zúčastnil se potom také sněmu Kostnického a stal se posléze biskupem Kostnickým. Po něm byl plebánem v Záběhlicích R. 1407 Hanek z Budějovic, kanovník u sv. Apolináře v Praze. R. 1484 připomíná se Záběhlický plebán Tobiáš, z r. 1532 zachovala se závěť Václava, faráře Záběhlického, toho roku zemřelého.